EVERYBODY'S WATCHING ME

7. | I'll Tell You That I'm Thinking About

19:46



 Dalšího dne se Effy probudila s úsměvem. S úsměvem, který měl dvě stránky. Jedna byla radostná ze dne, který strávila se Zachem. S nevinným a čistým Zachem, který ji už několik dní vrtal hlavou, ale teprve včera měla možnost ho pořádně poznat. A druhá stránka byla plná výhry. Výhry, která se týkala démonů nad kterými včera zvítězila. Sice s malou pomocí zázračných pilulek, ale zvítězila.  Cítila, jak se do ní rvou celou dobu, co byla se Zachem, ale dokázala s nimi bojovat. Hlasy, které se jí ozývaly v hlavě a které ji nabádaly k různým věcem. Hlasy se kterými bojovala tolik let. A hlasy kvůli kterým skončila na psychiatrii.  Nikdy se jim nedokázala postavit a vždy nad ní vyhrály. Tentokrát ale ne.  Cítila se skvěle. A cítila, že se blíží něco dobrého. Cítila, že Zach by v jejím životě mohl sehrát důležitou roli. Ten Zach, kterého od té doby, co se vrátila, potkala několikrát, ale teprve včera měla možnost jej pořádně poznat.  Nevěděla, jestli poznal, že je s ní něco špatně, ale věděla, že jakmile se to dozví, tak to pochopí. Poznala na něm, že má dobré srdce a že jí může pomoci.

celá kapitola


EVERYBODY'S WATCHING ME

6. | Sweater Weather

19:43



 Už uběhlo několik hodin od té chvíle, co Zach klukům představil svůj text i s hudbou. Kluci už byli pryč, Jesse s Devon odjel na nějakou akci s tím, že se dnes už nevrátí a Zach zůstal opět sám. Navíc se venku začalo nějak zatahovat a stmívat se, takže se dalo předpokládat, že po tolika horkých dnech přijde příjemný déšť. Nevěděl, co se zbytkem večera, a tak se sebral a vyrazil do města.  Vzpomněl si, jak jeden z přechozích večerů šel ke své lavičce a cestou potkával mladé opilé lidi bez špetky sebeúcty. Čekal, že to samé se bude dít i dnes, ale ulice byly vyklizené. Všichni se schovávali doma nebo se nechali do místního klubu dovézt taxíkem. Zach se usmál, protože měl rád prostor a když se kolem něho motalo moc lidí, tak mu to nebylo příjemné.  Zhluboka se nadechl a vzduch, který voněl po blížícím se dešti ho probudil a Zach se začal cítit mnohem svěžeji. Miloval teplo a slunce víc než cokoliv na světě a přesto se na déšť těšil. Po dešti se vždy cítil jako znovuzrozený. Celé Simi Valley bývá zářivě čisté a nevinné, když se začnou sluneční paprsky prodírat skrz temné mraky, které pomalu plují za hranice města.  Zamyšlený došel ke své oblíbené kavárně, která je umístěná mezi starým domovním domem a moderní sámoškou. Stolek a židle pro dva, které normálně stojí u vchodu, byli schované uvnitř, ale dveře kavárny byly otevřené dokořán. Zvenku si všiml, že u baru sedí starší prošedivělý muž hledící do notebooku s vychladlou kávou vedle sebe a jinak tam nikoho neviděl. Vešel dovnitř a vůně pražené kávy mu vrazila do nosu. Zamířil k pultu, kde stála mladá žena, která tady pracuje už několik let. Lehce se na Zacha usmála.


celá kapitola

EVERYBODY'S WATCHING ME

5. | A Little Death

19:38


 Její úsměv ho hřál na srdci, když si ji představil, jak se roztomile uculila. Litoval, že o ní nic neví. Litoval, že už měl několik příležitostí ji oslovit, ale nikdy nic neudělal. Přemýšlel nad vším, co se jí týkalo. Zajímalo ho, zda bydlí v obrovském domě v té snobské části tohoto města nebo v nějakém chudším domečku na okraji města. Chtěl vědět, jaké má jméno. Neustále nad tím přemýšlel, ale žádné se k ní nehodilo. Ani Olivia, ani Ana a dokonce ani ne Lucy. Věděl, že její jméno bude nezvyklé a až ho zjistí, tak ho zasáhne až do morku kostí. Chtěl vědět všechno o její minulosti, přítomnosti a i budoucnosti. Doufal, že se v té budoucnosti objeví i on sám. Ve svých snech, ale i v myšlenkách, které se mu honily přes den v hlavě, se viděl po jejím boku. Viděl se, jak ji bere za její útlou bledou ručku, která se v té jeho úplně ztrácí, viděl se, jak usíná po jejím boku, zatímco leží schoulená v jeho náruči. Přísahal by, že cítí vůni jejích jemných vlasů a slyší její něžný, ale zároveň nebojácný hlas.  Uvědomil si, že se mu na tváři vytvořil malý úsměv a byl rád, že sedí v autě a nikdo ho nevidí. Pokud nepočítá chodce, kteří by se mohli sem tam podívat jeho směrem. Hudba, kterou neznal, hrála z repráků, a tak ji trochu zeslabil, protože to nebyl jeho šálek kávy. Zaparkoval před jejich dům, kde bylo nápadně prázdno a klid a vystoupil. Jesseho retro auto bylo pryč a Zach si oddechl, protože byl rád, že si na chvíli odpočine. Možná se mu konečně zadaří a dopíše tu píseň. 


celá kapitola


EVERYBODY'S WATCHING ME

4. | The Beach

19:33



 Zacha rozbolela hlava jen co otevřel oči po mdlém a ne zrovna spokojeném avšak po dlouhé době nějakém spánku. Sluneční paprsky pražily do pokoje, na hodinách ručičky ukazovaly jedenáct dopoledne a z obýváku se ozýval rap, který si pouštěl Jesse. Zach se přetočil na druhou stranu a zvedl se, přičemž ho píchlo ve spánku. Hlava mu třeštila a bolest zesilovala, když se blížil do obýváku ve kterém hrála hlasitá hudba a podlaha mu duněla pod nohama.,,Seš hluchej?!” zařval na Jesseho, když vstoupil do obýváku. Rychlou chůzí zamířil k reprákům a zmáčknutím tlačítka hudbu vypnul. Jesse k němu zvedl pohled od balíčku trávy na stole a zašklebil se.,,Co tě žere?” zeptal se pokračoval v balení brka.,,Nic.” zabručel Zach a odešel do kuchyně. Skleničku naplnil ledovou vodou a až do dna ji vypil. Až teď si uvědomil, jakou žízeň měl. Natáhl se do skříňky pro nějaký prášek na bolehlav a zapil ho. Otevřel lednici do které mrtvě zíral, když se z obýváku opět ozvalo dunění. Naštvaně třískl dvířkami od lednice, vyběhl z kuchyně a zamířil do svého pokoje. Hodil na sebe svou oblíbenou smetanovou košili s palmami a černé roztrhané delší kraťasy. Na hlavu si nasadil jako vždy kšiltovku pod kterou strčil vlasy a nasadil si tmavé brýle. Beze slova vyšel z domu a zamířil ke svému zaparkovanému autu schovanému ve stínu stromu. Oddechl si, že ho před několika dny takhle zaparkoval a tím nehrozilo, že do něho vleze a uvaří se zaživa. Sám už nespočetkrát na vlastní kůži zažil, jak nepříjemný je pobyt v autě, které stálo na silném kalifornském slunci.


celá kapitola


EVERYBODY'S WATCHING ME

3. | You And I Are Two Oceans Apart

10:54



 Když kluci odešli domů, bylo už pozdě večer. Jesse se zavřel s přítelkyní Dev do ložnice a Zach sklízel všechny ty vypité plechovky od piva a koly. Nebyl člověk, který by udržoval pořádek, ale věděl, že pokud by to neudělal, tak by to neudělal ani nikdo jiný. Poté zamířil do svého pokoje, kde velkým oknem svítil měsíc přímo na jeho postel s pomačkaným povlečením. Shodil ze sebe oblečení a jenom ve spodním prádle zalehl do postele. Tváří se otočil přímo proti oknu a nechal měsíc, aby ho oslepoval. Nechtělo se mu spát. Ostatně jako vždy. Byl unavený, nikdo si nedokázal představit, jak moc unavený byl, ale to neměnilo nic na tom, že když si lehl s tím, že půjde spát, tak se spánek nedostavil. Trápilo ho to. Už si ani nepamatoval, kdy naposledy se opravdu vyspal bez toho, aniž by ho něco trápilo a ničilo. Přesto všechno se ale cítil překvapivě dobře. Měl před očima tu nádhernou neznámou dívku.  Stále ji viděl, přestože to bylo už několik hodin a její tvář by mu už měla vyblednout z paměti. Každý den potkal nespočet dívek, kterých si nevšímal, nezavadil o ně pohledem, ale tahle se mu tak zaryla do paměti, že se jí nemohl zbavit. Měl v plánu ji najít a poznat. Zatím nevěděl, jak to udělá, ale udělá to. Musí. Jinak nebude mít klid.


celá kapitola